7 způsobů, jak využíváme podzimní listí

Níže uvádím způsoby, jak listí využíváme, v pořadí od nejčastějšího.

1. Mulčování záhonů

Nejvíce listí použijeme jako mulč přímo do záhonů, které neryji. Do záhonů nejdříve přidám cca 5 cm vrstvu kompostu a na ni dávám další vrstvu cca 5–10 cm z listí nebo ještě častěji mix posekaného listí a trávy, které nasbírám do koše od sekačky.

Vrstva kompostu a listí chrání kořeny trvalek a zimující zeleniny před holomrazy (lze takto chránit i kořenovou zeleninu přímo na záhonu – nám takto přečká často zimu, ale pozor, kdo má hodně hlodavců, je lepší kořenovou zeleninu sklidit do sklepa). Listí dále chrání půdní život a do jara se pak namleté listí s trávou částečně rozpadne a dodá půdě další živiny. Na jaře je pak záhon velmi kyprý, stačí rozhrnout listí a sázet. Žádná dřina.

Do záhonů je ideální listí z ovocných stromů, lípy, břízy, lísky nebo javoru. Listí je ideální před použitím nadrtit sekačkou. Lépe se rozkládá a tolik se neslepuje do neprodyšné vrstvy. Pokud používáte silnější vrstvu listí, je dobré ji průběžně kontrolovat, aby se neslepila a nebránila přístupu vzduchu.

2. Kompostování

Spoustu dalšího listí přidáváme do všech kompostérů a na kompostovací hromadu. A vozí nám ho i soused. Listí většinou sbíráme sekačkou do koše a namíchané s trávou ho rovnou kompostujeme. Naše kompostéry se většinou takto zaplní velmi rychle.

Samotné listí do kompostu přidá uhlík a pomáhá vyrovnávat jeho poměr s dusíkatými materiály (zelené zbytky a tráva). Nadrcené listí se navíc lépe promíchává s ostatními složkami a rychleji se rozkládá.

3. Mulčování a ochrana stromů a keřů

Opět je ideální přidat do bezprostředního okolí kmene kompost a poté povrch půdy zamulčovat. Stejně jako u záhonů dodáte půdě živiny a ochráníte kořeny stromů a keřů. U choulostivých druhů lze z pletiva vytvořit ochranný válec a rostlinu zasypat. Mladé rostlinky takto chráníme listím a často také slámou před vymrznutím (jen před největšími mrazy).

Mulč ani kompost ale nenahrnujte přímo ke kmeni stromu. Kolem kmínku nechte trochu volného prostoru, aby kůra zbytečně nezůstávala ve vlhku. Pozor také opět, kdo má hodně hlodavců, ti si rádi v listí dělají úkryt.

4. Zimoviště pro živáky

Hromada listí, ideálně s větvemi, poskytne zimoviště pro ježky a spoustu dalších drobných živočichů včetně užitečného hmyzu. Takovou hromadu je nejlepší přes zimu zbytečně nepřemisťovat ani nerozhrabávat.

5. Listovka pro kyselomilné rostliny

Pro kyselomilné rostliny (borůvky, brusinky, rododendrony, azalky nebo vřesy) potřebujeme půdu s nižším pH.

Pro přípravu listovky se hodí například listí z dubu a buku. Přidat můžeme také jehličí. Listí necháme pomalu rozkládat, ideálně ve vlhkém prostředí s přístupem vzduchu.

Pozor, samotné dubové nebo bukové listí nezaručí kyselý výsledek. Výsledné pH závisí na celém složení a průběhu rozkladu. U borůvek a dalších kyselomilných rostlin je proto dobré pH substrátu nebo půdy průběžně kontrolovat.

6. Ořešákové listí

Obsahuje látky, které potlačují růst některých rostlin. Proto se doporučuje dávat do kompostu pouze v přiměřeném množství. Není ale nutné se ořešákového listí v kompostu přehnaně bát. Při správném kompostování se problematické látky postupně rozkládají. Důležité je nevyužívat čerstvé listí ve velkém množství přímo u citlivých rostlin. My jej využíváme na cesty do zeleninových záhonů, kde potlačí růst plevelů.

7. Podzimní založení záhonu

Přímo na posekanou trávu nebo neudržovanou půdu naskládejte dvě vrstvy čistého nepotištěného kartonu (potlačí plevele). Karton je dobré před zakrytím navlhčit, aby přilnul k půdě. Na karton dejte vrstvu zbytků zeleniny, podzimní trávu a silnou vrstvu nahrubo nadrceného listí a jehličí – klidně i 30 cm. Navrch dejte trochu kompostu s běžnou zeminou (aby listí vítr nerozfoukal).

Přes zimu a jaro se celá vrstva postupně rozkládá a vytvoří základ nového záhonu. Rychlost rozkladu závisí na počasí, vlhkosti a použitých materiálech. Pokud není vše dostatečně rozložené, je lepší se sázením počkat.

Žádné hloubkové rytí. Takto založené záhony ale ještě nějakou dobu mulčuji, abych postupně omezil i plevele, jako jsou pýr, svlačec nebo bršlice. Tyto vytrvalé plevele totiž mohou přes karton a mulč znovu prorůstat.

Máte nějaký vlastní osvědčený způsob využití listí, který jsem nezmínil? Napište nám své osvědčené postupy na [email protected].